Na tomto blogu nastala Nová Éra.

Listopad 2010

OblíbenÉ knihY!

30. listopadu 2010 v 15:11 | AnnElfwind |  Ann názory
146

Po menším uvažování jsem došla k názoru, že není možné mít jen jednu oblíbenou knihu. Ti, kdož si toto myslí, toho málo přečetli. Já mám oblíbených knih spoustu. Mezi ty úplně nejoblíbenější patří například Hraničářův učeň, Sága Mýtus, Trilogie Rai-Kirah, Odkaz dračích jezdců, či knihy od Dana Browna...
Pojďme si jednotlivé knihy rozebrat. Začněme Hraničářovým učněm. Je to velice poutavě a vtipně napsaná fantasy. Hlavní hrdina je kluk Will, který se stane právě hraničářovým učněm, jak samotný název napovídá.
V této sérii je zatím devět knih, ale já věřím, že jich bude ještě více. Doma si suším všechny díly, co zatím vyšly v češtině. Takový sušič já jsem.
Další tu máme sérii Mýtus. První díl jsem četla strašně dávno a nejdřív mi přišel dosti uhozený. Asi jsem byla moc malá na to, abych ty vtipy pochopila. Ale pak, o pár let později, jsem narazila na druhý díl a začla číst. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Teď jsem asi u osmýho, devátýho dílu a je to čím dál lepší.
Nicméně si budu muset znovu přečíst ten první, protože si ho nepamatuju. A to mi vadí. Bohužel jsem se nikdy nedostala ke čtvrtému dílu, protože v žádné knihovně ho není. Nedá se svítit, přeskočila jsem ho. Kupodivu se ukázalo, že když je to jenom jeden díl, že to zas až tak moc nevadí, že jsem ho přeskočila.
Dále tu máme Trilogii Rai-Kirah. Doporučuju především první díl. Ty další dva již nejsou tak dobré. Ale, pokud to čtete poprvé, doporučím vám i je. Pokud byste to měli číst po několikáté, zůstaňte jen u prvního dílu. Nicméně, musím vás varovat, tyto knihy jsou strašně špatně k sehnání... Já sama jsem po např. druhém dílu pátrala několik měsíců...
Co dál? Odkaz dračích jezdců. Myslím, že Eragona všichni znáte. Původně to měla být trilogie, nyní to bude tetralogie. Ne, že bych si stěžovala. Stěžovat si budu pouze v případě, že zabijou Murtagha. Protože je to moje oblíbená postava. Ty ostatní klidně povraždit můžou, ale jestli zabijou Murtagha, tak se budou zodpovídat mé osobě!
A jako poslední jsou tu knihy od Dana Browna. Myslím, že Šifru zná mnoho z vás. Ovšem, pokud jste pouze viděli film, nevíte, o co přicházíte. Kniha je milionkrát lepší. Já osobně nejprve četla knihu a až pak viděla film. A řenu vám, že mě ten film zklamal. Ovšem, od Browna to není Šifra, co je moje nejoblíbenější, nýbrž Digitální pevnost. Jeho prvotina. Právě ta mne zaujala nejvíce.

Ale dost ke knihám jako takovým. Myslím, že můžu s klidem říci, že mezi mé oblíbené čtivo patří také manga volumy a to nejlépe shonnen-ai a yaoi. Jednu shonnen-ai mangu mám a musím říct, že jsem spokojená. Pak mám ještě dva díly Balzamovače a ten taky není špatný.
A pak rozhodně mezi mé oblíbené čtivo patří povídky od autorů, na jejichž stránky mám odkazy v menu. Určitě to tam prošťárejte. Pokud jste minimálně zpoloviny tak zvrhlí, jako já, určitě se vám tam bude líbit. :)

Kaito

30. listopadu 2010 v 11:24 | AnnElfwind |  Ann obrázky
146
Takt ohle je kaito. Jsem docela zvědavá, co mi naněj řeknete. Je to malovaný v manga stylu, je to barevný, je to fixama a líbí se mi to.
A zajímá mě váš názor. A to docela dost. A zajímá mě asi hlavně proto, že se mi ten obrázek líbí. Ale tohle stranou, doufám, že se líbí i vám. :)

Čtyřicátá sedmá

30. listopadu 2010 v 11:23 | AnnElfwind |  čmáranice
32
Tak tohle vzniklo před pár dny z nudy. A taky proto, že mě začalo bavit malovat fixama. Jistě, má obličej do žluta, al emyslím, že to vůbec nevadí. Je to sice jenom taková čmáranice, ale myslím, že to není k zahození. :)

29. 11. 2010

29. listopadu 2010 v 23:07 | AnnElfwind |  Ann deník
16
Ráno jsem měla problém se vykopat z postele, ale nakonec se mi to povedlo. Venku bylo psí počasí a já nemohla najít rukavice, takže úžasný... Dorazím do školy, sednu si před učebnu a čekám na učitelku. Zpočátku si čtu, jenže pak se zarazím, protože je mi to povědomé.
Podívám se pořádně a vidím, že už jsem to četla, jen v jiné knize, ale že příběh je stejný... Byla jsem parádně nasratá, protože to znamenalo přežít den bez knih... A pokud jste minimálně zpoloviny tak jako já, na knihách závislí, tak víte, vo čom mluvim.
První hodinu bylo ZSV. Prakticky celou jsme ji prokecali o tom, proč mít a nemít přímou volbu prezidenta. Docela nuda, když člověka politika nezajímá... Na závěr se nás ptala, kdo by chtěl mít přímou volbu prezidenta. Dva se přihlásili pro, zbytek se nepřihlásil. Většina určitě byla pro ne, ale neměla by nás házet do stejnzho pytle. Protože například mně to bylo úplně putna. Zdržela jsem se hlasování. Jenže to prostě nešlo poznat... Takže úžasný...
Po ZSV jsme měli matematiku. Já si samozřejmě omylem vytáhla sešit fyziky, takže jsem si pak ještě hledala ten správný sešit. Poštěstilos e. A zjistila jsem, že v obou mám zajímavé obrázky. Později je naskenuju a snad i v dohledné době přihodím. Uvidíme, jak se mi povede. :D Holt jsem líný člověk.
V matematice jsme dělali jakýsi průniky. Ale když ona to vysvětluje strašně složitě... Já to mám za půl minuty vyřešený a ona to tam složitě popisuje a opisuje a motá se do toho a pak se ještě diví, že to půlka třídy nechápe... Netvrdím, že bych to zvládla vysvětlit lépe, to ne, ale co je moc, je příliš.
Matematika skončila a my jsme měli fyziku. V té stejné učebně, takže jsme se nemuseli nikam stěhovat. Jediný plus. Začali jsme optiku a kecali o takových základních věcech, který většinou známe ze základních škol.
A pak konečně nastala volná hodina. Pro někoho úspěch, pro jiné horor. Pro mě to druhý, neboť jsem neměla nic, co bych mohla číst. Z nouse jsem znovu začala číst studii v šarlatové. Ale nakonec jsem to vzdala, nedalo se to. Ne, když jsem měla mysl plnou něčeho jinýho. Knihy, kterou netrpělivě očekávám, že se už každým dnem objeví v knihkupectví - Hraničářův učeń devět.
Po volné hodině jsme měli němčinu. Dělali jsme jakýsi cvičení, co jsem naštěstí už měla hotový. Takže balada. A po němčině jsme měli češtinu. Nejprve zkoušela. Jednu osobu. Tím nešťastníkem byla Kača Holoubková. No, a pak jsme probírali Lumírovce, či jak já jim říkám, lumíky.
Na závěr angličtina. Sabča měla prezentaci a pak jsme si povdíali o díkuvzdání. Docela nuda. Ale tak, co se dá dělat, nemůže být každý den svátek, že...
A to, že to bylo na závěr, je blbost, protože pak byly ještě semináře. Já měla ruštinu. Nejprve jsme trochu probírali a potom jsme se přesunuli do učebny 01, kde byl daťák, abych mohla mít prezentaci o Ivanu Hrozném. Povedlo se a já dostala jedničku.
Následně nás propustila a já si šla dom prohodit věci. Učebnice jsem vyměnila za flétny a noty a valila do flétny a do té klendry, co venku stále je. Dokonce to šlo do mínusu... Zabit toj totok...
No, ale flétna byla dobrá. Hráli jsme koledy. A pak jsem hodinu tvrdla v tom mrazu čekajíce na autoškolu. Ale co je dobrý je to, že v tom autě aspoň bylo teplo. A když to dobře půjde, tak desátýho budu dělat zkoušky. A když to půjde ještě líp, tak pak budu mít řidičák!

V Bruggách

29. listopadu 2010 v 22:29 | AnnElfwind |  Ann názory
32
Redenze na film V Bruggách do českého jazyka, měla jsem na to celý listopad, ale to bych nebyla já, abych to nenapsala až den předem, že... Recenze se vůbec recenzi nepodobá a je velmi negativistická. Spíše je to taková kritika. No, šak si to přečtite a řeknite mi, ju?
Film se začíná hozením pistole do vody a pokračuje tím, že dva, jak to říci, grázlové? Utíkají do města Bruggy, aby se tam na nějakou dobu ukryli. Jeden z nich, ten tlustý, si pobyt užívá, chodí po památkách historického města a vůbec se mu v "pohádkových" Bruggách líbí. Naproti tomu ten druhý je znuděný a nelíbí se mu tam.
         Narazí tam na trpaslíka a krásnou dívku, do které se ten, co se mu tam nelíbí, zamiluje. Ovšem tento pán udělá pitomost. Zabije kněze, jenže kulka projde skrz a zabije také malého kluka.
         Oba uprchlíci se snaží držet nízký profil, nakonec se ale celkem dobře baví s trpaslíkem a tou dívkou. Všechno se to zvrtne, když se jeden z uprchlíků porve s jistým Kanaďanem.
         Od jejich bosse přijde rozkaz, že ten tlustý má zabít toho druhýho, ale on to udělat nechce, tak se mu pokusí pomoci utéct, nepovede se, protože ho ve vlaku, na který nasedl, najde ten Kanaďan.
         Ve výsledku se samotný boss vydává na trestnou výpravu. Narazí na toho tlustého, vytáhne ho na rozhlednu. Tam ho postřelí, a jde po tom druhém. Postřelený z rozhledny nakonec skočí.
         Honička v uličkách a potom boss zastřelí toho druhého a střela projde a zabije i trpaslíka, který tam byl. Neboť se nacházeli na místě, kde trpaslík filmoval. Bosse to vezme a protože ctí jakési nepochopitelné zásady, zastřelí se taky.
         Přiznám se, že film mě vůbec neoslovil. No, on vlastně ani nemoh. Omlouvám se, že to musím říct, ale to byla tak nehorázná blbost, že se to nedalo. Dvakrát se mi stalo, že bych usla v kině a tohle byl jeden z těch případů.
         Recenze není vůbec přesná, neboť mi půlka filmu utekla, protože jsem napůl spala a to, co mi neuteklo, se mi okamžitě vykouřilo z hlavy, neboť, co se filmů týká, pamatuju si jen ty, co se mi líbily, což o tomto se říci nedá.
         Ano, vím, že tento názor se mnou patrně nikdo sdílet nebude a všem se líbilo, že to byla akční střílečka. Netvrdím, že mám něco proti střílečkám, ale mám toho hodně proti divným filmům, který nedávají ani zbla smyslu.
         A také se omlouvám za výrazivo zde použité, ale tohle prostě asi jinak vyjádřit nejde… Ráda bych, kdyby šlo, ale prostě, můj názor na tento film je veskrze negativní, tak mě za to prosím nezastřelte. :D

Čtyřicátá šestá

28. listopadu 2010 v 16:25 | AnnElfwind |  čmáranice
31
Toto vzniklo včera večer. Není to nic moc, ale docela se mi líbí ty vlasy. To si myslím, že dobrý jsou. Jistě, obličej stojí za psí štěk, ale aspoň něco se mi aspoň trochu povedlo, no ne?
A proč to dávám do čmáranic? Možná proto, že to čmáranice je. Je to jenom takovej nesmysl, co jsem si včera kreslila u sledování Ouran High School Host Club. :D

28. 11. 2010

28. listopadu 2010 v 16:24 | AnnElfwind |  Ann deník
31
Dnes jsem vstávala docela pozdě. Až o půl dvanácté. No, ale když člověk chodí spát až po půlnoci, a to i v době, kdy má školu, tak se tomu snad ani nejde divit, no ne?
Když jsem vstala, tak jsem šla na počítač. První, co jsem udělala, bylo, že jsem zkontrolovala maila. Potom jsem se vrhla na vytváření avatarů do VGS, kde jsem přihlášená. Nejsou nejhorší, ale mohly být i lepší. Jsem zvědavá, kolik bodů za nědo stanu. 
Potom jsem šla na facebook zahrát si Treasure Isle. Já už tam ani z jinýho důvodu nechodím. Jenom kvůli této jedné hře. :D Jo, jsem divná, ale je to to jediný, co mě na facebooku baví.
K obědu jsem měla bramborový placky. Byly dobrý, ale bylo jich moc. Ale to nevadí. Hlavně, že byly dobrý. A to, že jich bylo moc nevadí proto, že jsem je prostě nechala. No, ale tohle nikoho z vás nezajímá, že? No jasně, vždyť jsem si to myslela. :D
Nakonec jsem se pustila do malování. Namalovala jsem tři obrázky. Pokusím se je sem v dohledné době dát. Nevím ale ještě, jestli je dám do skic, nebo do normálních obrázků. V PFku jsem si pohrála s pozadím, takže mají docela zajímavý výzor. No, nechte se překvapit. A aby se neřeklo, tak já je sem dám. :D A pak uvidíme, co s tím zrobýte. :D

27. 11. 2010

27. listopadu 2010 v 20:33 | AnnElfwind |  Ann deník
122
Dneska jsem vstávala kolem desáté. A hned, jak jsem se oblíkla, tak jsme s matkou vyrazily do Vaňkovky. Měly jsme tam sraz s babičkou a dědou. Došly jsme tam a zatímco matka jim šla naproti k druhýmu vchodu, já jsem šla do Papeterie, protože jsem si chtěla koupit nějáké tužky.
No, místo tužek jsem si nakonec koupila fixy na kreslení mangy. Tak jsem ráda, protože jsou super. Nemůžu si stěžovat. Pak si ale ještě musím koupit další sady. Je jich totiž několik. A já si koupila jenom dvě.
Ve Vaňkovce jsme si dali pizzu, jako oběd. No, nebo spíš snídaně. A pak šli oni ještě do restaurace, zatímco já jsem šla napřed do města, chtěla jsem si zajít do Barviče, protože jsem doufala, že by třeba už mohl být nový Hraničářův učeň. Bohužel, nebyl.
TAk jsem si aspoň koupila jednu mangu. Zatím jsem ji nečetla, tak jsem na ni zvědavá. Stává se ze mě profesionální závislák na manze a anime. Už to tak asi bude.
Po úspěšném neúspěchu u Barviče jsem se vydala do Špalku, kde bylo kino. Po cestě jsem se ovšem stavila v Bontonlandu, kde jsem se chtěla porozhlédnout, jestli nenarazím na Devil May Cry III PC hru. Bohužel, bez úspěchu. TAkže zase nic.
A potom jsem se už konečně vydala do kina. Byla jsem tam brzo a oni tam ještě nebyli, tak jsem si tam sedla, nejdřív na zem, a potom, až zpřístupnili třetí patro, kde byly kino sály a různé občerstvení a hlavně stoly a židle, tak potom tam. A četla jsem si. Dorazila jsem třetí díl Pirátů z Karibiku s podtitulem Malestrom. A jelikož jsem předvídala, tak jsem si s sebou vzala i druhou knihu. A tou je Sherlock Holmes. Tak jsem začala číst tu. Moc daleko jsem se ale nedostala, protože dorazili ostatní.
A tak jsme se vydali dovnitř do kinosálu. Šli jsme na sedmičku Harryho Pottera. HOdně věcí ale z filmu vynechali. Hodně důležitých věcí. Myslím, že ti, co nečetli knihu, by to nepochopili. Navíc, tam za nama seděli takoví, no divní. Pořád vyšilovali, že se bojí. Když se sakra bojí, tak neměli chodit. Já osobně si myslím, že to děsivý nebylo. Děsivý to bude, až zabijou Snapea, protože toho mám ráda.
Jo, ale co jim na tom filmu musím pochoválit, je to, že mladý Grindelwald vypadá opravdu dobře. Toho jsem si oblíbila. Na toho si opravdu stěžovat nemůžu. Škoda, že se tam skoro nevyskytuje. Docela mě to sere. Ten byl fajn.
No, a pak jsme zamířili domů, kde jsme s babičkou hráli vědomostní společenskou hru Svět. Vyhrála to jak na potvoru matka. A já jsem skončila poslední. No, její panáček byl smeten mým kloboučníkem a ten byl pak postaven na místo vítězů. :D Takže jsem vlastně vyhrála já.
A to je asi všechno. Jo, akorát jsem teda zkoušela ty nový tužky. Možná to sem naskenuju, i když to ještě není hotový... Uvidíme. Ale spíš si asi budete muset počkat, až to bude hotový, než to sem dám. :D Známe mě, no ne?

26. 11. 2010

26. listopadu 2010 v 16:23 | AnnElfwind |  Ann deník
25
Ahojky. Myslela jsem si, že v noci ze včera na dnešek potáhnu takzvanej all-nighter, ale nepovedlo se. Přeci jenom, lepší spát aspoň pět hodin, než nic. A proč jenom pět? Protože jsme měli dneska na sedmou a já chodívám spát běžně v jednu ráno.
Měli jsme na sedmou, protože jsme měli fyzikální laboratorky. Byla to kupodivu docela sranda. Tak, když se u jednoho stolu sejdu já, Honza Halas, Pavel, Petr a Adam, tak to jinak, než vesele jít nemůže. No ne? Já myslím teda, že ne.
Potom jsme měli dějepis a profesor zapomenul prezentaci, takže jsme místo prezentace jenom sledovali obrázky. No, nemůžu říct, že by mi to vadilo, protože i když je prezentace, tak já se ji snažím ignorovat. Protože když se začnu soustředit na prezentaci, tak automaticky začnu opisovat, to co tam je, místo toho, abych si psala zápisky z toho, co říká profesor. Takže veškeré prezentace ostentativně ignoruju a pouze poslouchám výklad.
Když jsem potom šla do další hodiny, tak na chodbě byl strašnej smrad. Následně jsem se dozvěděla, že to má nasvědomí jistý proefsor - Radek Matuška, protože chce, aby škola koupila nějáký dygestoře, či co to. No, uvidíme, jestli se mu to podaří.
Po dějáku byla němčina. Četli jsme příběh z knížečky. Docela nuda. Ony totiž údajně maj být ty příběhy děsně vtipný, ale já na tom nic vtipnýho nevidím. A četli jsme proto, že v půlce učebny nefungovaly půl vyučovací hodiny světla. Holt škola šetří, tak furt něco vypínají.
V biologii, která následovala, jsme se bavili o mužských pohlavních orgánech. Nakonec jsme se dostali k homosexuálům. Já, známá yaoi fanynika, jsem si myslela, že by to mohlo být něco zajímavýho, ale ono ne. Ono jenom, že hormony s orientací nemají nic společnýho... Tak zase nic zajímavýho... No, ale s tím nic nenadělám.
O volné hodině jsem se s knihou uchýlila do učebny 02, kde jsme měli pak mít suplovanou češtinu, neboť prof. Kirchnerová si zase dovolila chybět. Sakra, taky si mohla vybrat jiný den. To bylo totiž strašně nefér. My tam čekali dvě hodiny na seminář, pár nás takovejch chudáků a ostatní si normálně šli hned po biologii dom... No není to bordel? Já bych řekla, že je. A to dost velkej! Zabit toj totok...
Ale pak byla informatika, což nebylo špatné. Opakovali jsme excel a já myslím, že už tomu pomalu začínám přicházet na kloub. Jinak bereme statistiku, tak jsem zvědavá, co z toho nakonec vyleze. Určitě nic pěknýho, jak znám Radka...
A potom jsem dorazila domů. A tam jsem si zapla počítač. A na něm jsem chvíli hrála DragonFable. Už aby tam bylo 100% na těch bitvách proti zvlčilým jídlům z dne díkuvzdání... Jojo, v DFku je Thanksgiving. Respektive Thankstaking.


25. 11. 2010

25. listopadu 2010 v 16:14 | AnnElfwind |  Ann deník
34
Ahoj. Ráno jsem měla sto chutí nevylézt z postele, ale nakonec jsem se k tomu dokopala. Aspoň, že jsme měli na devátou. To bylo jediný plus.
První hodina byla chemie. Vážně ji nemám ráda... Je to katastrofa. Strašně nudný to je. No, evidentně ze mě nikdy chemik nebude. :D Nemůžu ale říct, že by mi to vadilo.
Jako druhou hodinu jsme měli zeměpis. Dobírali jsme Afriku. Taky docela nuda... Holt, až dojde na Asii, tak to bude lepší. Asie je zajímavější. Ti, kteří mě znají dobře, ví, na kterou zemi myslím. :D
Poslední před volnou hodinou byla angličtina. Četli jsme si vtipy, který nebyly vtipný. Aspoň většině vtipný nepřipadaly. Jenom Martini se jim smál. Jedinej, kterej nám připadal vtipnej, byl poslední.
V češtině by to bylo, že plavou dvě ryby a jedna narazí do betonové zdi. A ta druhá povídá dam/damn. Což to první je přehrada a to druhý je do řiti. Ono když se to vysloví, tak to zní stejně. A v tom je právě ten vtip. Ten jedinej nám přišel vtipnej. Jenže v češtině to zní divně. Tak se nedite, pokud se smát nebudete.
O volné hodině jsem se chtěla zašít do učebny 201, kde jsme pak měli matiku, ale byla jsem jistým profesorem nemilosrdně vyhozena, že prej tam něco bude, a kdesi cosi. Tak jsem volnou hodinu strávila na zemi, vopřená vo radiátor a četla jsem si. Ta četba byla tak jako tak činnost, kterou bych stejnak provozovala. Holt, já chci vědět, jak to dopadne. A hlavně musím rychle všechno přečíst, abych si mohla půjčit další Mýtus.
Což mi připomíná, že jsem včera dočetla Mýtus nebo Mystifikace? Aneb mezi neperfektními pervekty. Teď čtu Piráti z Karibiku - Malestrom od Kaie Meyera. Doufám, že se brzo dozvím, jestli je Munk takovej kretén, za jakýho ho považuju. Pořád od něj očekávám nějáký podraz. A od obchodníka z duchy taky. Nemluvě o tom, že přemýšlím, jestli by obyvatelé Mare Tenebrosum nemohli být ve výsledku hodní...
Ale tohle stranou. V matice, která byla po volné hodině byla děsná nuda. Dělali jsme průnik přímky s rovinnou. Bylo to na mě až moc lehký. A z včerejšího testíku, nebo kdy se psal, jsem dostala plný počet bodů. Takže myslím, že to vyvažuje fakt, že jsem neodevzdala úkol. Jsem ho prostě to zadání nenašla.
Ale jako, nám dvacet minut vysvětluje, jak to udělat, slsožitě to popisuje a ve výsledku je to přesně tak, jak říkám... Nakonec ten průnik je střed krychle a tečka. A ona to popisuje strašně složitě a ještě strašně dlouho... Kdybych bývala měla menší knihu, tak si budu pod lavidí číst, ale právě ty Piráty, co čtu, ty tam nenacpu... Což mě sere. Protože takhle bych si skoro celou matiku četla.
Na závěr jsme měli tělocvik. Hráli jsme basket. Popravdě, moc mě to nebavilo. Ale zase, na druhous tranu, pořád lepší, než florbal. A ještě lepší bylo, že jsme měli mít dvouhodinovku, ale po jedné hodině nás poslal domů. Takže super. Jsem byla doma dřív. Nemůžu si stěžovat. Na tohle určitě ne.

24. 11. 2010

24. listopadu 2010 v 17:22 | AnnElfwind |  Ann deník
131
Ahojky, tak jsem konečně přišla ze souboru. Ve škole to celkem ušlo. Kupodivu. Ono když máte po sobě fyziku, matiku a biologii, tak to člověka moc nepotěší. Dobře, ta matika ještě šla.
Ale nemusela mě kárat za žo, že jsem si četla, když už jsem měla zadanou práci hotovou. Holt je to snad moje chyba, že zadává tak lehký příklady? Já myslím, že není. A když jasně vidí, že už úkol mám splněný, tak by jí to mohlo být jedno.
Pořád lepší si číst, než jenom blbě čučet z vokna. No ne?
Po volné hodině jsme měli angličtinu. Byla docela dobrá. Sice jsem si dopisovala test, ale šlo to. Co ovšem nešlo, byla ta písnička, kterou nám pouštěl. Byla naprosto stupidní. Holt gothic metal je gothic metal... A na ten já nedám dopustit. Stejně tak na japonský rock.
Poslední hodina bylo ZSV. Probírali jsme formy státu. Docela nuda, abych se přiznala... Tak jsem si četla. Holt ono, když se vám do ruky po dlouhé době dostane Mýtus, tak ho prostě chcete přečíst za každou cenu. Ostatně, před začátkem flétnovýho souboru jsem ho dorazila...
A v souboru? Tam to bylo super. 1. prosince máme v zuš vystoupení. S Matýskem hraju U potůčku. Je to strašně pěkná skladba. A jsme schopní ji hrát furt dokola. Vážně super. :)
A pak jsem se dovlekla domů a odrovnala si tou těžkou taškou s notama a flétnama rameno. Ostatně, jako obvykle. Ono je to totiž strašně těžký, ale zase, nemusím se s tím tahat pokaždé. V pondělí si to tam donesu a ve středu to po skončení odnesu. Nosit to dvakrát týdně tam i zpět, to by mě zabilo stoprocentně...
Jo, a víte co? Teď jsem si uvědomila, že přesně za měsíc je štědrý den! A víte, co dostanu? Dostanu tablet! Konečně! Už jsem ho chtěla nějákou dobu, ale zatím ho nemám. No, a víte, co to znamená? Znamená to, že si pořídím manuál k photoshopu!

23. 11. 2010

23. listopadu 2010 v 16:57 | AnnElfwind |  Ann deník
60
Ahoj, dnešek byl na zabití. Začali jsme ZSV, to by ještě ušlo. Poslední dobou mě to začíná bavit. Hlavně to je asi proto, že je konec šrocení se dvaceti stran skript na zpaměť. Tak to totiž bylo za Rychteckýho.
Ale teď máme Plačkovou. A s tou se nic takhle nešrotíme, jistě, zabilo to moje básnické střevo, ale na druhou stranu, mám z testů dobrý známky. A to i bez taháků. Jasně, jedničky to nejsou, ale pod dva mínus jsem se myslím zatím taky nedostala. :D
Takže mě prostě to ZSV začíná bavit. I když to nic nemění na tom, že z toho ani za boha nehodlám maturovat. To nehrozí, to by byla sebevražda.
Pak jsme měli angličtinu. A zase jsme mměli Lerryho. Já toho chlapa nemůžu vystát. Nejdřív mlel něco o nějáké spisovatelce, conapsala něco, co jde absolutně mimo mě, potom cosi o tom, že nějáká černoška, co zpívá operu, zpívala Marseillaisu. Dokonce nám to pustil na videu. Nicméně, kdybych text té hymny neznala, tak z toho nevím ani zbla, protože operním pěvcům prostě není rozumět.
Ne, s operníma pěvcama ať na mě nikdo nechodí. Netvrdím, že bych měla něco proti černochům, nebo, že bych byla rasista, což být nemůžu, vzhledem k tomu, že jsem na straně žlutých... (Japonci) Ale pravdou je, že právě tady pana Lerryho nemůžu ani cejtit. Ten chlap mi leze na nervy!
Pak byla chemie a psali jsme test. Nemyslím, že by to dopadlo tak katastrofálně, jako ty předchozí, ale bohužel, troufám si tvrdit, že nějáká extra sláva to taky nebude... No, ale myslím, že pětku nedostanu. A pokud to půjde dobře, tak snad ani čtverku ne.
No, a pak jsme probírali Ethery. A já si začala psát poznámky přehledněji, protože z toho salátu se nedá učit. Tak teď to snad půjde. Doufejme. Chtěla bych se do té chemie aspoň trochu učit, protože jinak to do konce čtvrťáku neprolezu. Maturovat z ní nebudu, takže jenom potřebuju přežít. :D
Jako poslední hodinu před obědovou pauzou jsme měli geografii a Sargánka. Vyrukoval s jakýmasi prezentacema a pár lidí prezentovalo. Tak něják mi uniklo, co to vůbec mělo být. No, ale to je jedno. Zadal nám, kdy se bude psát další test a jinak se vlastně nic nedělo. Takže jsem u toho tak trochu spala.
No, spala není ten správný výraz. Já u toho kreslila. Oči. A obličeje. A jedno to voko se mi strašně líbí. Ale nejdřív k tomu budu muset v nějáké další hodině geo dodělat i to druhý, než to někam na net dám. Dřív to nehrozí. :D
O volné hodině jsem si trochu povídala s Monikou. A pak jsem četla Sherlocka Holmese. Ale vzhledem k tomu, že to byla kniha, kde byly jenom povídky, tak jsem to po první z nich vzdala. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale pravdou je, že co je moc, je příliš. Bylo to na mě moc krátký.
Po volné hodině jsme měli němčinu. nebylo to k zahození, až na to, že jsme se s ní dohádali ohledně skloňování přídavných jmen, protože jedinej, kdo to chápe, alespoň trochu, je Martin, jenže my všichni ostatní jsme ztracení...
A já jsem si ještě společně s Adamem dopisovala písemku, na kteoru jsem chyběla. No, nemyslím,že by dopadla nejhůř. Jistě, určitě to mohlo být i lepší, to vždycky, ale na druhou stranu, myslím, že to klidně mohlo být horší.
Po němčině jsme se sebrali a šli jsme do učebny 202, kde jsme měli mít češtinu. Kirchnerka opět zkoušela. Naštěstí ne mě, ale tak, myslím, že by to nebylo tak špatný. Myslím, že možná i na tu trojku bych to vytáhla. Jen Betty musela hujeřit a vysloužit si jedničku... :D
Ale co, šak ono to nevadí. Také jsme doprobrali Vrchlickýho, kterej mě jako většina vůbec nezaujal. Tohle prostě není můj šálek kávy. Já potřebuju pořádnou fantasmagoriálnu!
A nakonec, po skončení vyučování, jsem se vypravila do města, protože jsem potřebovala do knihovny. Nejprve jsem se ale stavila u Barviče a Novotného, protože netrpělivě očekávám, kdy bude další díl Hraničářova učně. Má vyjít v listopadu, ale zatím po něm není ani stopy. Doufám, že se ho dočkám brzo.
Taky jsem zamrzla u regálu s mangou. Ráda ji očumuju, ale koupila jsem zatím jenom pár. KOupila jsem Temný měsíc, či co, což je shonnen-ai a pak první dva díly Balzamovače. Ale to už všechno dřív. Prostě mě to tak něják zaujalo. Ovšem, jestli je nějáká manga, kteoru bych si vyloženě chtěla přečíst, pak je to Spiral. Jenže ta není k dostání. Takže si budu buď muset počkat, nebo si ji přečtu online. Což se mi nechce, protože z toho bolí oči.
No, pak jsem se konečně vydala do knihovny. Platila jsem devět korun pokutu za nedodržování vypůjční doby. Nevadí, jednou jsem platilai pajsku. A pak jsem si šla vypůjčit. Půjčila jsem si pět knížek a bývala bych si půjčila ještě víc, ale musela jsem se krotit. Holt, takhle to vypadá, když se někdo jako já dostane po měsíci bez knih do knihovny. Já vlastně poslední měsíc jela na povídkách, ale na knihy jsem ani nesáhla, takže jsem byla tak něják v sedmém nebi. :D

Bílá smrt

20. listopadu 2010 v 12:32 | AnnElfwind |  Ann názory
142
Nejprve nějáká fakta. A ta jsou taková, že například tady, kde já bydlím, tak tady okamžitě vyjednou sypači a to prosím stačí, aby napadl milimetr sněhu, takže první vločka je tady taková předzvěst, že brzy pojedou právě ti pitomí sypači.
Nicméně, do vedení obce byli dosazení noví lidé, tak doufám, že s tím třeba něco udělají. A kdyby ne, tak snad sepíšu petici, protože to není normální, aby sypali hned, co je milimetr sněhu...
Ale dost takových keců, teď se budu věnovat myšlenkám. Tohle byla fakta. A ta jsou většinou nehorázně nudná.
První vločka... Takové je téma. A co se mi vybaví? No, asi to, že za tou vločkou budou následovat další. A to až bude celá pláň zasněžená... Když se řekne první vločka, vybaví se mi sníh. A když se řekne sníh, vybaví se mi smrt. Proč? Nevím, možná proto, že jsem morbidní, možná proto, že mám prostě ráda depresivní a smutný věci.
Zima je taková bílá smrt. Jistě, většinou se říká, že smrt je černá, ale já myslím, že vzhledem k situaci by smrt mohla mít mnoho barev. Vzato kolem a kolem, proč by třeba nemohla mít modrý vlasy... (Viz. Botan z Yu Yu Hakusho)
Jak říkám, bílá smrt. A to se dostáváme k tomu, co si představím dál. Dál si představím osamocený strom uprostřed bílých plání, obsypaný sněhem, totálně bez listů, jak jinak taky, že... A nad ním krouží krkavci. No scéna jak vyšitá pro fantasy horor, no ne? 
Já myslím, že ano. A ještě lepší by bylo, kdyby se pod tím stromem krčil nějáký človíček. Nkědo, komu hrozí umrznutí. A nakonec by si na něm ti krkavci pochutnali. Zdá se vám to nechutný? Newsflash! Takový je život... Ty nechutnosti v něm byly, jsou a budou.
A to je vážení konec mého článku. Vřele doufám, že dává alespoň trochu smyslu, protože mně žádný nedává. Ha, a vidíte, málem bych zapoměla. Chci vás ještě odkázat na báseň, která se tohoto tématu týká a kterou najdete na mé Literární dílně. Konkrétně zde - Bílé pláně.

Eyes Rutherford

19. listopadu 2010 v 20:52 | AnnElfwind |  Ann obrázky
145
Tak tohle je Eyes Rutherford z anime Spiral. Je to jedno z mzch nejoblíbenějších anime vůbec. I když, přiznám se, že na prvním místě není. Na prvním místě totiž je... chvilka napětí... Kyáááá... *Nemůže se rozhodnout mezi Bleach, Prince of Tennis a D.Gray-men*
No, ale to nevadí. Hlavní je, že je Spiral na druhém místě. Společně s Devil May Cry. A jinýma anime, na který se skvěle píšou homosexuální povídky. A taky se strašně dobře čtou. :D *zvrhlík uvnitř vystrkuje růžky*
A obrázek? Rozhodně není nejpovedenější, ale myslím, že účel splnil. A náhodou se mi moc líbí ty vlasy. A ani obličej není špatný. Co je špatný, je definitivně to triko. To se mi nepovedlo. Jenže to je něco, co už teď nespravím, takže se s tím nebudu nervovat. Navíc, na triko se nikdo nedívá. To jenom já furt sama sebe kritizuju... :D

Smrt je jen další cesta, kterou se musíme dát

17. listopadu 2010 v 15:12 | AnnElfwind |  Ann názory
19
Tak jo, napadlo mě, o čem bych mohla psát. Teda, krom té tuny témat, co mi kámoška navrhla a na které se hned potom (na některé) také vrhnu. Myslím, že mám opravdu z čeho vybírat.
Ale teď k tomu, o čem chci psát. Chci psát o tom, co je vlastně po smrti a zamyslet se nad tím, proč z ní lidé mají strach. Já osobně strach ze smrti nemám. Spíš z umírání. Samotné smrti se nebojím.
Je možné, že by se lidé báli smrti proto, že si myslí, že je to konec? Já myslím, že to možné je. A asi taky proto se já smrti nebojím. Protože věřím, že to konec není. Nevěřím v reinkarnaci ani v nic podobného, ale opravdu nevěřím, že smrtí to končí. Spíš se přikláním k názoru, že po smrti se někde znovu narodíme. Ale v nějákém jiném světě. Jiném časoprostoru, jiné dimenzi...
Jistě, zní to šíleně, ale proč by to nemohla být pravda? Já myslím, že by klidně mohla. Přeci nevíme, co po smrti je. Jestli je to ten takzvaný konec všeho, což podle mě není, nebo jestli se po ní zrodíme někde jinde...
Takovým těm křesťanským kecům, že duše po smrti těla jde někam do nebe nevěřím ani nos mezi očima, ale budiž, pokud tomu lidé (křesťani) věřit chtějí, jejich věc. Hlavně, když mi to nevnucují. Navíc, i kdyby nějáký nebe a peklo bylo, tak já osobně bych radši do pekla. V nebi by podle mě byla moc velká nuda. Jo, babička by mě za tohle zaškrtila, ale já si za tím stát budu.
No, jak jsem psala na začátku, nebojím se smrti, ale umírání. Samotná smrt mi přijde jako něco magického, mysteriózního, něco, co mě přitahuje jako magnet. Ne, nebojte, nechystám se umřít "any time soon" ale jednou nás to čeká všechny. A tak si říkám, proč se stresovat, když stejně nevíme, co nás potom čeká...
Co si o tomto myslíte vy? Souhlasíte se mnou, nebo máte jiný názor? Či souhlasíte jenom s částí mého názoru...

17. 11. 2010

17. listopadu 2010 v 15:02 | AnnElfwind |  Ann deník
23
Ahoj, ještě pořád žiju. Dneska je státní svátek, tak se nešlo do školy, tak tady můžu stepovat prakticky celý den. Takže nebojte, ještě jsem na blog nezanevřela. Jen nebylo, co bych psala.
Posledních pár dnů bylo strašně hektických a já nevěděla, kde mi hlava stojí. Teď už se to ale naštěstí trochu uklidnilo. Takže mám čas zase něco napsat.
Napsala bych vám sem nějákou úvahu/názor, ale nevím, čeho by se měl týkat. No, zeptám se pár lidí, jestli je něco nenapadne a pak se uvidí. Holt, psavá nálada v době, kdy člověk neví, o čem by mohl psát, je k vzteku... Pak člověk píše vo ničem a celý je to vo ničem. :D (to je zase věta...)
No, zítra mám jízdu v autoškole, tak vám pak poreferuju, jaké to bylo: :) Už se na to těším. Holt on je to super pocit sedět za volantem.
Do pondělí musím vypracovat dva referáty a naučit se ruskej rozhovor nazpaměť, ale to se zmákne. Věřím tomu. A do pátku musím přečíst pojebanej německej příběh, který vypadá jako děsná nuda... Jsem naštvaná, že nám místo kriminálních příběhů dala jakousi parodii na komedii, která má být vtipná, ale vůbec není...
Tak nic, to je zatím vše a já uvidím, co mě ještě napadne. :)

10. 11. 2010

10. listopadu 2010 v 19:39 | AnnElfwind |  Ann deník
30
Ahojky, dneska jsme měli první hodinu dějepis a opakovali jsme. Takže docela nuda. Ale nějáké poznámky jsem si přeci jen zapsala, i když už jsme to celkově zapsaný měla.
Pak byla fyzika a probírali jsme elektromagnetický oscilátor. A byla to nuda. Ostatně, jako většina věcí z fyziky.
V matice jsme psali písemku na řezy. Bylo určeno, abysme vypočítali tři z pěti příkladů, které byly na zadání, ale já jsem tak něják neměla co dělat, tak jsem tam načtrtla i ty dva poslední. :D Tak co víme, že, třeba za to budou nějáký bonusový body. Bodly by.
Jako poslendí hodina před polední pauzou byla biologie, kde jsem si četla mangu Balzamovač - druhý díl, protože jsme se dívali na film o trávícím traktu, neboť nás profesorka opustila, aby se starala o projekt komenius, který jde mimo mě.
O volné hodině jsem Balzamovače dočetla a pak jsem se bavila se Sabčou, která se ptala, jestli bych jí ho nepujčila, tak jsem souhlasila. Druhý díl jsem jí nechala rovnou a zítra jí donesu první. A budu si muset zajít do knihovny, protože nemám co číst.
Po volné hodiěn byla angličtina. Ale tuhle hodinu měl na povel zase Lerry. Nemám ho ráda, nutí nás zpívat. I když, tentokrát jsem to bojkotovala opravdu. Já si zpívám ráda, ale jenom, když mi u toho hraje nahlas hudba a jsem sama, takže to, co po nás chtěl on, to by nešlo! Takže tak.
A jako poslední jsme dneska měli ZSV. Ale bylo nás tam díky tomu projektu komenius tak málo, že to bylo zoufalý. Ale probírali jsme dál. Takže jsme se dozvěděli, za jakých podmínek má člověk české občanství a za jakých ho nemá. No, dle mého názoru nuda... Já vím, nutné zlo, ale stejnak mě to nebavilo.
Po škole jsem si šla domů hodit věci a valila jsem do souboru. Byla jsem tam brzo, jako obvykle, ale nikomu to nevadilo. S Matýskem jsme hráli sonátu od Prova a Potůček. Prvního prosince to budeme hrát na vystoupení. Tak se na to těíšm. A v souboru jsme hráli jakýsi pochod a pak kánony a taky jsme začali koledy. A byla to jako vždy sranda. On je totiž soubor vždycky sranda. :)

Nerez - V pořádku

10. listopadu 2010 v 18:37 | AnnElfwind |  Music
Tuhle písničku hrávali v rádiu, když mi bylo tak pět. Od doby, co jsem měla volný přístup na internet jsem se ji snažila najít, jenže problém byl, že tehdy jsem ještě neznala google a styl vyhledávaní kdy zadáte vlastně všechny slova, co znáte, tak jsem hledala tak něják podivně. Hodně mi práci stěžoval fakt, že jsem nevěděla, jak se písnička jmenuje. Až dneska jsem nspala do googlu všechny klíčový slova, který v té písni jsou a ejhle, ono mi to našlo. Tak jsem šťastná. A dávám to sem, abyste viděli, co jsem jako malá poslouchala. :D

9. 11. 2010

9. listopadu 2010 v 15:08 | AnnElfwind |  Ann deník
27
Ahojky, tak jsem zase tady. Dneska jsme měli první hodinu ve škole ZSV a psali jsme test. Kupodivu, na to, že je to ZSV z toho mám dost dobrý pocit. Ale nepředbíhejme, uvidíme, jak to dopadne... :D Doufám, že docela dobře, ale neočekávám, protože jsem pesimista.
Pak jsme měli angličtinu a četli jsme článek z magazínu Bridge - anglickej magazín, kterej jsme si objednávali. Nebylo to špatný.
V chemii jsme měli tak trochu samostudium, protože Holej šel něco řešit ke svojí třídě ohledně maturit, či čeho. No, to bych to nebyla já, abych si nečetla. :D Takže jsem skoro během této hodiny dorazila Hraničářova učně. Po několikáté.
A pak byla geografie. Nebylo to špatné, psali jsme písemku na Jižní ameriku - teorii a já tak něják skoro všechno věděla. Mám z toho dobrý pocit. Ale uvidíme, jak to dopadne ve skutečnosti, že...
O volné hodině jsem se snažila naučit na test, který jsme měli psát v němčině, ale ono to nešlo, tak jsem si místo toho povídala s monikou, jak jsme na tom byly na základce s němčinou. Ona má to, co já nikdy neměla. A to je velice dobrý základ. Já možná dokážu rozluštit složitý slova a pamatuju si je, ale chybí mi to nejdůležitější, což je právě ten základ. Holt nám po šesté třídě na základce vyměnili němčinářku a to byla největší chyba, co mohli udělat...
Jako poslední hodinu jsme měli češtinu. Nejprve vyhrožovala, že bude zkoušet, Ale naštěstí nezkoušela. Míto toho jsme probírali Jana Nerudu. Prej že každý četl Povídky Malostránské... Já teda ne a vůbec mi to nechybí. Stejně by to byla patrně nuda. Holt to není můj typ knih. Dejte mi pořádnou fantasy, nebo detektivku, nebo horor, či všechno dohromady, a budu happy. A myslím to vážně. :D 
A co mám pro dnešek ještě v plánu? Dobrá otázka... Možná si přečíst další kapitolu TaŽ. Je to dobrá povídka, ale nevyrovná se povídce Médium, která je na stejných stránkách, ale je milionkrát lepší. Ale vzhledem k tomu, že autorka těch stránek je opravdu talentovaná, přečtu od ní všechno. I když... Vím o jedné, která má talent ještě větší... Ale kdo to je, to si zatím nechám pro sebe. A pro informaci, já to nejsem.

2. 11. 2010

2. listopadu 2010 v 20:37 | AnnElfwind |  Ann deník
12
Pak byla angličtina. Dělali jsme poslech a tak něják jsem mu skoro utekla. A proč? Protože jsem šla s třídnicí do druhé půlky. TAky nám připomínal, že budeme zítra debatovat o knize, kterou jsme měli přečíst. Je od Steinbecka a jmenuje se to East of Eden (Na východ od ráje). Já osobně jsem skončila na třicáté straně a dál to prsotě nešlo, jak mě to strašně nebavilo...
V chemii se na nás profesor nasral, že jsme zvorali písemku. Ale s tím se holt nedá nic dělat. Nemám chemii ráda. Rok od roku ji nesnáším čím dál víc.
A v zemplu jsme se bavili o Jižní americe. Dobrali jsme ji a do úterý máme stvořit mapu Afriky. Plus v úterý píšeme test teorie na Jižní ameriku. Taky jsme měli takovou kulturní vložku. Ze seriálu Animáci - taková scéna, kde jsou vyjmenovaný všechny státy světa. Je to docela dobrý. Pokusím se to najít na youtube, abych si to pustila znovu.
A po volné hodině v němčině, to jsme taky byli seřvaní za to, že jsme zvorali testy. No jo no... A to jsem si myslela, že by to vyjmečně místo trojky mohla být trojka. No, to nevadí. To se ještě zmákne. Nedělám si z toho vrásky.
A jako poslední hodinu jsme měli češtinu. Dostali jsme opravené popisy Delirium Tremens. Ten můj mi vynesl další jedničku. Jinak jsme měli tentokrát takovou odpočinkovou hodinu. Ve výsledku jsme zpracovávali takový úkoly. Byla to docela sranda. Nejlepší na tom bylo, že jsme to nemuseli dělat po skupinkách, stačilo, když jsem to udělala sama za sebe. Já totiž nemám ráda práci ve skupinkách.
Možná je to divný, ale jsem prostě samotář. A vyhovje mi to. Potom jsem šla domů a tam jsem se s matkou snažila dát dohromady všechny možné dvojice. Dvojice tipu Antonius a Kleopatra, Tristan a Isolda, Adam a Eva, Romeo a Julie. A mnoho dalších. Nakonec to došlo až tak daleko, že to byly dvojice tipu Sněhurka a otrávené jablko. :D Ale byla to sranda.
No, jdu něco dělat. Nevím co, ale něco určitě. :D Mějte se.