Ann názory
7. října 2009 v 17:01 | Ann
Tak mě něco napadlo poté, co jsem si přečetla jeden článek. A to, co mě napadlo, je to, že zkusím rozebrat, jaký význam vlastně mají SB, neboli spřátelené blogy. A tak se ptám, jaký význam mají SB pro vás? Proč se spřátelujete? Já osobně se spřáteluju proto, že se mi líbí blogy autorů, nebo mi přímo autor přijde fajn. Nedávno jsem měla spoustu nabídek na SB, ale nepřijala jsem ani jedno z nich. Protože, když jsem se podívala na jejich blogy, absolutně to nebylo nic, co by mě zajímalo.
Pro mě jsou SB prostě blogy, na které ráda chodím, protože mají zajímavý obsah, mnohdy mi něčím blízký. A tyto blogy navštěvuju pravidelně, ale je pravdou, že ne vždy zanechám komentář, dokonce se může stát, že třeba několik týdnů nic nezkomentuju na nějákém ze svých oblíbených blogů. Ale pak najednou autor toho blogu přidá nějáký zajímavý článek a já si ho přečtu a výsledně napíšu superdlouhý koment.
No, takže pravdou je, že nemám ráda ty blogy, který považují SB jen jako způsob na zvýšení návštěvnosti. Jasně, je pravda, že to tu návštěvnost opravdu zvedne, ale myslím, že kvůli tomuhle by se blogy spřátelovat neměly.
Já osobně stojím za tím, že spřátelovat by se měly hlavně blogy se stejným, nebo podobným zaměřením. Mno a když jde o psaní komentáře z jednoho na druhý, neměly by to být komentáře typu "obíhám" protože to málokoho potěší. Jasně, zvedne tonávštěvnost, ale to je tak všechno a třeba já, které na návštěvnosti nezáleží, mno, tak mě tyhle komentáře vytáčí. XD Ale je pravdou, že ono se toho s tím moc nedá dělat, snad jen nespřátelovat s takovýma, co to dělají...
Ale teď mi vy napište, jaký je na spřátelování váš názor, co si o tom myslíte a proč vy spřátelujete? Zajímalo by mě to.
24. září 2009 v 16:16 | Ann
Tak jsem dostala nápad na názor. A to sice to, že jakmile je nějáké takové aktuální globální téma, ale ne nějáký jako problém, příklad - Situace v Tibetu a tak dál, tady se to točí spíše kolem celebrit a filmů, ale nepřijde vám divný, že pokaždé, když je nějáké takové aktuální téma, okamžitě se na to zaměří více, než polovina blogů? A na všech je to stejné... No není to divné? Mně to teda divné přijde. Já jenom, že je pak prostě vidět, že společnost více zajímají filmy, než třeba právě ta situace v Tibetu. Dobře, já toho o tom, co se tam děje taky nevím zrovna moc, ale něco přece.
Ano, já chápu, že se vám takový věci prostě líbí, a taky vám to nemíním brát, jen mě prostě zaráží, že je někdo schopnej dát si na blog něco, co již je na spoustě jiných stránek. Prostě mi to přijde jako ztráta času, protože pokud člověk najde jeden a ten samej článek, obrázek, nebo cokoli, na padesáti stránkách, za chvíli ho to prostě přestane bavit... Tak k čemu to je dobrý? Moh by mi to někdo z vás, co tady k tomu davovímu šílenství patříte, vysvětlit? Jestli jo, tak dík, protože já to prostě nechápu...
6. září 2009 v 12:39 | Ann
Jelikož se prostě nehodlám vzdát s porážkou, tak přichází další část mého boje proti kopírování. Rozhodla jsem se, že vám napíšu pár tipů. Sice pochybuju, že si to kdo moc přečte, ale kdo ví, někomu to třeba pomůže. Myslím, že to bude spíš pro takové, co spíše s blogem začínají. No, ale jak mě tak znáte, bude to absolutně, no, absolutně možná ne, anti kopírovací. No, ale dost už planejch řečí a jdu na to.
- Nejdůležitější je podle mě první dojem, protože to je to, co nejprve bude být do očí. Takže rozhodně žádné blikací pozadí a ani nic přehnaně barevného. Nejlepší je, když blog sladíte do dvou, až tří barev. A pokud možno, pozadí stránky a menu uděláte jednobarevný. Do okrajů můžete dát něco barevnějšího, ale dejte si pozor, ať to neodvádí pozornost od textů.
- Dále si myslím, že záhlaví by nemělo zabírat celou stránku, když na ni najedete, mělo by být vidět i něco z textu. A záhlaví by také mělo ladit se zbytkem designu.
- A teď k samotnému obsahu blogu. Nejkrásnější je, když píšete vlastní články a pokud se tím třeba zabýváte, přidáváte vlastní fotky a obrázky. Ano, vím, ne každý umí malovat, takže třeba zrovna na tebe, co to právě čteš, tohle platit nebude. Pokud člověk dá do blogu kousek sebe, ať už v podobě článku, fotky, nebo obrázku, čtenáře to vždy více zaujme, než něco, co člověk někde stáhnul.
- Nicméně, pokud už se člověk rozhodne kopírovat, dobrá, ale měl by tedy alespoň jako zdroj vždy uvést toho, kdo daný článek, obrázek, nebo co, vytvořil. A ne uvádět zdroj jen na dalšího bloggera, který to také zkopíroval. A nejhorší je, že něco zkopírujete a pak po ostatních chcete, aby uváděli zdroj na vás. Takhle to totiž nefunguje. Pokud to tak uděláte, je to stejné, jako kdybyste ten výtvor ukradli.
- Ano, já vím, že je strašně zábavné, když máte blog jen o celebritách, ale k čemu to je, když jen kopírujete články odjinud? To potom není pravý blog... Potom v tom blogu chybí totiž to hlavní... A to je část majitele. Například já, já jsem do svého blogu dala část svého srdce. Již rok píšu své vlastní články a maluju obrázky. A míním v tom i nadále pokračovat. Ten blog je mou součástí a je to právě proto, že jsou tu moje texty a moje obrázky. :)
Tímto článkem pokračuje můj boj proti kopírkám a věřte tomu, že se nevzdám. Ani když to vypadá, že prostě nemám šanci. A co, že ji nemám. Věřte tomu, že i když bojuje jeden, je to lepší, než nic. Ale také věřte tomu, že i když se jenom jeden z vás rozhodne se k tomu boji přidat, nebo alespoň nekopírovat, šance se zvednou. Ano, nezvednou se moc, ale i to málo je něco.
Tak si to přeberte jak chcete, ale já prostě nepřestanu, ani když vím, že vás s tím strašně štvu. No, hlavně vás, co kopírujete. :) Ale nepřestanu.
3. září 2009 v 14:09 | Ann
Tak jo, lidi, vypadá to, že můj boj proti kopírování se začíná alespoň malinko vyplácet. Evidentně nejsou všichni takoví, že mi akorát vynadají a napíšou, že kopírují všichni, tak proč ne oni. Ano, uznávám, občas se ten zdroj na autora prostě vyslídit nedá, ale pokud to jde, tak by bylo dobré, kdyby se o to kopírovači snažili. Když už musí kopírovat, tak aspoň s uvedením autora.
Ale nicméně, myslím, že mám alespoň malý úspěch ve svém boji. Narazila jsem na dívku, slečnu, holku (To se nedá posoudit, nevím, kolik jí je), která místo toho, aby mě někam poslala, se se mnou rozumně baví a rozumně argumentuje. Dospěla jsem tudíž k tomu, že můj boj možná není až tak sisifosská práce, jak jsem si myslela.
Ano, je to malý úspěch, ale alespoň je vidět, že někteří lidé přemýšlí, místo toho, aby jenom nadávali a vymlouvali se na to, že kopírují všichni. Já vím, kopírují všichni, ale to není správné. Budiž, nějáký ten obrázek sem tam, okej, ale když znáš autora, uveď ho a ne odkaz na toho, od koho to máš zkopírované.
Já sama své články občas doplním nějákým tím obrázkem. A co se týká autorů, věřte mi, že bych je uvedla ráda, ale jaxi nemůžu, neboť ty obrázky jsou z mé složky v počítači a tam jsou již tak dlouho, že autora už jaxi prostě nevím....
Závěrem, vím, všichni kopírují, ale apeluju na vás, pokud jste toto četli, tak už kvůli tomu, že jste to četli, nekopírujte, nebo aspoň ne bez zdroje na autora. A proč? Protože když to tak uděláte, bude z blog.cz o něco hezčí místo, kde nebude na každém blogu to samé.
29. července 2009 v 9:42 | Ann
Tak jo, rozhodla jsem se trochu rozebrat, jak lidé na blogy píší. Zjistila jsem, že čím střelenější přezdívka, tím horší styl psaní. Vážně, i když se třeba článek zdá být pěkný, ale je psaný stylem samé malé, velké písmeno, samé w a q a kdoví, co ještě, radši z blogu odchízím.
Možná, že některé z vás baví číst texty psané tímto stylem, ale já mám potíže to vůbec rozluštit, natož v tom ještě hledat nějáký význam... A myslím si, že nejsem sama. Ano, nadpis psaný tímto stylem možná přitáhne pozornost, ale myslím si, že pokud dotyčný patří mezi ty, co tento styl nemusí, pravděpodobně na daný blog již vícekrát nepřijde.
Možná si myslíte, že psát normálním stylem, jako teď já, je nudné a není to IN, ale popravdě, alespoň to jde krásně přečíst i bez použití takzvaného "devypatlátoru".
Mno, lidičky, zamyslete se nad tím.
Jo, a taky mi sakra řekněte, jak blogy, který píšou výhradně tímto divným stylem můžou mít 20 000 návštěvnost... Protože to je něco, co jsem vážně ještě nepochopila, ale mile ráda se něco přiučím. xD
Mno, pište na toto téma své názory do komentářů, ať se můžem pobavit a prodiskutovat to.
3. června 2009 v 18:58 | Ann
Ten název není tak úplně ten pravý, ale něják mi docházejí nápady na to, jak články pojmenovat, tak si z toho nedělejte hlavu, protože se to nevztahuje na všechny. Jde zase o slavné kopírování. Já vím, už s tím zase otravuju, ale zvykejte si. Ještě s tím totiž dlouho otravovat budu, neboť mě to serčí.
Tak začneme.
Na začátek chci zmínit, že tento článek vzniká na základě toho, že jsem si na
http://krutomluv.blog.cz přečetla nějáké reporty, které drahému Kruťasovi chodí. (Některé z nich dává na blog, abychom se mohli pobavit nad lidskou pitomostí, což je ostatně předmětem tohoto článku.)
Když si tam některé věci přečtete, dojdete k názoru, že někteří lidé jsou fakt tupí. Protože tam jsou také články, které nabádají, jak se chovat na blog.cz
Když si tohle přečtete a pak až ty reporty, dojde vám, že někteří lidé jsou ignoranti.
To je prostě tak, nějáká slečna (Ale chlapec to může být taky) si někde z nějákých stránek něco zkopíruje a pak to od ní okopíruje druhá slečna. (Chlapec) První na to přijde a nahlásí to Kruťasovi a co se stane? Většinou se toho moc nestane, protože slečny to třeba smažou, ale vzápětí je to tam znova... Proto bych tady docela zpřísnila pravidla... A to tak, že takovým lidem smazat blog. Ano, možná to zní krutě, ale krást se nemá. Neříkám, že si nemůžete čas od času zkopírovat do článku obrázek jako ilustraci nebo doplnění, ale zkopírovat miliardy photoshootů nějáké Hany Beth, nebo koho. Hlavní věc, proti které se tu snažím bojovat, je ale krádež textů. Dobře, pokud máte blog zaměřený třeba na filmy, jako třeba mé SB
http://alex-film.blog.cz dobře, zkopírujte si nějáký ten životopis, ale zase na druhou stranu, je třeba pěkné, když ho například trošku zestručníte a napíšete vlastními slovy. Což si myslím, že právě Alex dělá. Protože životipisy, které tam má, jsou krásně přehledné, stručné, ale zároveň obsahují ty důležité informace.

Ale zpět k tomu, co se mi strášně nelíbí - A to je právě to tupé kopírování originálních článků, jako jsou názory, povídky a podobné. Nebo třeba i odborné články, když vznikly na základě schrastění třeba spousty informací, které autor sám vyhledal a spracoval do přijatelné podoby. Na takových odborných článcích může totiž člověk pracovat i několik dní. A proto, právě proto není pěkné, když vám takový článek někdo na závěr šlohne.
Závěrem:
Závěrem bych chtěla všem bloggerům doporučit, aby nekradli texty někoho jiného a jenom je citovali a doplnili třeba svým názorem. Bude to solidárnější k těm, co článek napsali. Poukážete na to, že ten člověk má pěkné články a zároveˇˇn se k tomu něják vyjádříte. Doplnění obrázkem je pěkné, ale článek, kde jsou jen obrázky bez textu může být mnohdy dosti nudný a pozornost čtenáře moc dlouho neudrží. Ale prostý text může být nudný stejně tak, takže abyste zaujali, je krásné zkombinovat obé dohromady v tom pravém poměru. :)
9. května 2009 v 12:14 | Ann
Takže jo, další věc, kterou si míním vzít na paškál. Tou věcí je Scene styl.
Na spoustě blogů nacházím scene obrázky, na kterých jsou holky s divnýma účesama a který ani nevypadají tak něják... přirozeně... Vpravdě, nikdy jsem nepochopila, co se vám na tom vlastně líbí. (Tím nechci nikoho urazit, protože to, co se vám líbí, je jen a jen vaše věc)
Přiznám se, že tak něják nepreferuju žádný styl, teda krom toho, že jsem posedlá fantasy, ale to se týká spíše knih.
Scene styl mi nepřijde jako nic světoborného, protože když se na to podíváte, tak zjistíte, že to je úplně všude na blozích a ti, co se podle scene stylu oblékají a česají, vypadají všichni na jedno brdo a kde je potom originalita, že...
Copak má cílem stylů být to, aby všichni vypadali stejně a aby se stejně chovali? Jako stroje přesně naprogramované? To se mi nezdá. Já vím, že možná rozpitvávám až moc, ale líbí se mi, když mě napadají všemožné možnosti.
Viděla jsem několik těch slavných scene a popravdě, vůbec jsem je nerozeznala od sebe... Tak jaký to má potom smysl... Všichni vypadaj stejně a akorát to mate.
Tak to by bylo asi vše a závěrem doufám, že se nikdo neurazí. Vězte, že to rozhodně můj záměr nebyl. Nicméně, budu ráda, když se vyjádříte a napíšete, jaký názor na scene máte vy.
1. května 2009 v 13:26 | Ann
Tak jsem trošku uvažovala, co by se stalo, kdyby najednou prostě z blog.cz zmizlo všecno zkopírované a zůstaly jen vlastní výtvory, které by, co se textů týče, doplnil třeba jeden nějáký obrázek. Mno, a závěr, ke kterému jsem došla, je katastrofální... Protože, vemte si to takhle - Na každým blogu, no, skoro každým, se kopíruje. Jen málo blogů nekopíruje. Nicméně, když to máte třeba vlastní tvorbu smíchanou se zkopírovanýma věcma, dobře, budiž... Ale myslím, že by nebylo špatné, kdyby se smazaly všechny blogy, kde jsou jenom samé zkopírované věci. Nebo aspoň pár z nich. A pak by se taky mohly smazat všechny ty blogy, co je na nich jeden článek a skutek utek a jsou mrtvý. Myslím, že by se tím blog.cz pročistil a bylo by to zase o trochu lepší místo.
A tímto se zase dostáváme k mému oblíbenému tématu - Kopírování. Já vím, rozpitvávám to porád dokola, ale já bych vážně chtěla, kdyby se to kopírování ALESPOŇ omezilo. Ale to je jen takové naivní přání, které se bohužel díky tupým kopírkám nikdy nesplní...
Lidi, proč vám sakra nedochází, že kopírováním porušujete zákony? Ono je to totiž tak, že nějáká slečna si na blog dá odněkaď stažený fotky a jiná slečna to od ní zkopíruje a první slečna se naštve, že druhá slečna krade. Ale pravdou je, že kradou obě. Protože pochybuju, že první slečna měla povolení si to dát na blog. Mno, já osobně kopírování nepodporuju, pokud se nejdená sem tam o jeden obrázek. Ale nejvíce mi vadí kopírování textů.
Vemte si, třeba, že já mám blog, kde jsou celkově samé moje povídky. A ted si vemte, že příjde nějáký blb a prostě si to zkopíruje. A potom mě ještě nedejbože nahlásí, že jsem mu to ukradla... No jo no, lidi jsou prostě kopírky a jen málokdo z nich si uvědomuje, že je to špatné.
Takže začněte přemýšlet a přestaňte kopírovat.
30. dubna 2009 v 21:51 | Ann
Tak jo, rozhodla jsem se, že zase něco rozpitvám a to až do mrtě. :) Tentokrát si vezmu na mušku knižní ságu Hraničářův učeň od Johna Flanagana.
A pro změnu nebudu kritizovat, ale chválit.
Takže, na úvod, Hraničářův učeň je fantasy kniha pro mládež, pojednávající o patnáctiletém chlapci Willovi, který se stal učněm hraničáte Halta, u něho se učí hraničářskému řemeslu, které obnáší stopování, přesnou střelbu, umění zacházet s mapami a zacházení s vrhacím a saxonským nožem.
Série knih vznikla v Austrálii a také jich tam již mají osum.
Will v knihách prožívá různá dobrodružství, například zabije spolu se svým mistrem, Haltem, baronem Araldem, bojovým mistrem Rodneym a svým koníkem Cukem dvě Kalkary - hrůzné nestvůry podobné medvědovi kříženému s opicí, které dokáží paralyzovat pohledem. Nebo je unesen Skandijci, kteří se předtím spřáhli s Morgarathem, zlosinem z Deštných hor. Nakonec to jsou ale právě Skandijci, kteří Willovi a Evanlyn (Kasandře), královské dceři, zachrání život.
A co na to říkám já?
Tak to je opravdu velice jednoduché. Říkám: "Padejte do knihkupectví, nebo aspoň do knihovny a koukejte si to přečíst. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem zatím četla a myslím to smrtelně vážně.
Takže vám radím poslechněte mě. Nebudete litovat. Alespoň pokud jste milovníci fantasy, tak potom určitě ne. :) A co je na tom nejlepší? Ještě se u toho pobavíte. :) Vážně. Například u prvního dílu jsem se smála pomalu nepřetržitě od začátku až do konce. A čím vícekrát jsem ho četla, tím více jsem se smála. :)
Dejte na mě a přečtěte si to. Tohle je můj názor.
26. března 2009 v 22:20 | Ann
Tak jo, du rozpitvat další věc, co bude předmětem mého názoru. A to sice filmový muzikál Noc na Karlštejně. Tento muzikál vznikl na konci osumdesátých let dvacátého století a je hodně komediální. Já osobně jsem si ho oblíbila. :) Hrají tam takové hvězdy jako např. Waldemar Matuška, Jana Brejchová, Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, nebo třeba Kopecký.
Muzikál je hlavně o tom, že v dřívějšícho dobách na hrad Karlštejn nesměly ženy. Vtipná zápletka, spousta humoru a to všechno v českém filmu. A co je na tom nejlepší? Konečně ho mám na dvd, takže si ho můžu pouštět a poslouchat to v době, kdy se flákám na netu a nemusím se šinot do obyváku a pouštět si to na kazetě. :)
Mám podivný pocit, že tento názor moc dlouhý nebude, ale to neřešte. Každopádně, všem doporučuju, aby se na tento muzikál podívali. Je to legrace a určtě se vám to bude líbit. Já vím, že dneska člověk není "in", když nekouká na HSM a jiné kraviny, ale co se takhle jednou podívat na hodnotný film? Já myslím, že by to dobré bylo. :)
Přeberte si to jak chcete a pokud jste se rozhodli, že se na to podíváte, určitě to udělejte. :)
Foto: By Me ©AnnElfwind
16. března 2009 v 0:54 | Ann
Lidičky, tohle je také publikované na mém jiném blogu, ale já neodolám a dávám to i sem, protože tady si to spíše někdo přečte. Již jsem kdysi něco podobného psala, ale tady je to zaměřeno spíše jako ne tipy, ale názor. Prosím, berte to s rezervou. Vím, že bude spousta lidí, co se mnou nebudou souhlasit. Klidně mi to natvrdo řekněte, že nesouhlasíte. Jen, prosím vás, mohli byste si odpustit sprostý slova?
Tak, vážení, dnes bych se pro změnu chtěla věnovat tomu, jak by měl podle mě vypadat dobrý blog a jak podle mě vypadá špatný blog. A zaměřím se jak na design, tak na obsah. Berte to ale jen jako můj názor, protože poshybuju, že by se mnou moc lidí souhlasilo.
Takže, dobrý blog:
- Design - Design by měl být vždy laděný tak, aby byl v první řadě přehledný. Záhlaví by nemělo být moc velké, ale ani moc malé. Ideální je, když je vidět text prvního článku, nebo alespoň jeho část. Pokud máte záhlaví dané přes celou stránku, čtenáře to spíše odradí, protože koho by bavilo pořád popojíždět dolů, no řekněte... Menu, nemělo by býti moc úzké, ale ani by nemělo být moc široké. Optimálně mezi 150 a 200 pixely. To stejné platí pro stránku. Optimální je tak 600 až 800 pixelů šířka článku. A také nedoporučuji mít vyloženě celé stránky roztáhlé přes celý monitor. Nevypadá to moc pěkně. Ale na druhou stranu, když máte stránku moc úzkou, sotva tam něco pořádně nacpete... Vhodné je, když design sladíte do dvou, až tří barev a různých jejich odstínů. Ale musí to být barvy,které k sobě ladí. Rozhodně mi k sobě nesedí zelená s růžovou. Ale třeba černá, šedá a růžová, to je něco jiného... Nebo červená, černá a žlutá...
- Menu - Vhodně uspořádané, přehledné. Nahoře by měl být odkaz na hlavní stránku blogu, pokud nemáte klikací záhlaví. Pod tím bych doporučovala rubriky a pod rubrikama něco, čím můžete kontaktovat autora blogu. A to zároveň může vhodně posloužit jako předěl mezi rubrikama a odkazama na jiné stránky. Cpát do menu věci jako anketa, různě hodiny, kalendáře, obrázky atd.... Není to nutné. Ale pokud tamněco z toho vyloženě potřebujete, doporučuju takovou tu příšerku. :) Nevypadá tam totiž špatně. Také doporučuju rubriky alespoň trošku srovnat podle abecedy. Poslouží to přehlednosti.
- Obsah článků - Je pěkné, když na blog píšete vlastní články, popřípadě se pochlubíte se svými názory, ať už jsou jakékoli a také není špatné dát na blog třeba nějáké fotky, co jste nafotili. Za předpokladu, že máte možnost. Vlastní grafika také není na škodu, ale zase jen za předpokladu, že to umíte. Ovšem, pokud nejste schopni psát vlastní články, neumíte psát povídky, nechcete vykřičet svoje názory, neumíte malovat a ani neumíte dělat grafiku, pak nevidím důvod, abyste blog měli. V takovém případě, pokud blog máte, rovnou ho zrušte. Je to pro vás v takovém případě ztráta času. A také, blog kvalitní neobsahuje bleskovky, řetězáky a ani pixelky, či celebrity.
Špatný blog:
- Design - Barvy nejsou sladěné, máte na blogu blikací pozadí, či snad dokonce blikací úplně všechno. Máte strašně malé a nekontrastní písmo, takže i kdyby byl článek opravdu kdoví, jak dobrý, čtenáři si ho nepřečtou. Záhlaví, které je strašně obrovské, takže musíte strašně rolovat stránku, než se vůbec dostanete na text. Máte stránku tak úzkou, že vůbec nejde nic přečíst a nic není vidět, popřípadě máte menu širší, než zbytek stránky. Také podle mě vůbec nevypadá pěkně, když máte úplně všechno laděné do růžova. Netvrdím, že když je růžové jen trochu a je dobře kombinovaná s jinou barvou, že to nevypadá pěkně, ale když máte jen růžovou, je to o ničem.
- Menu - Strašně úzké, nebo strašně široké. Rubriky jsou až kdesi dole a menu je tak strašně dlouhé, že než se k rubrikám dostanete, přestane vás to bavit a z blogu odejdete. Také není moc dobré, když máte strašně moc rubrik. A pokud jich vyloženě potřebujete hodně, udělejte si rozcestníky. Vůbec to není těžké. Blog, kde je nepřehledné menu, většinu čtenářů odradí. Já osobně z blogu, kde se v menu nedá vyznat, okamžitě prchám.
- Obsah - Každého návštěvníka podle mě odradí, když vidí, že na blogu jsou jen samé řetězáky, celebrity a pixelky. Za sebe říkám, že jsem si to dřív na blog dávala taky, ale popravdě, pak jsem došla na to, že vlastnoručně psaný článek je mnohem cenější, než zkopírovaný životopis celebrity. Vlastnoručně kreslený obrázek má cenu milionu zkopírovaných pixelek a povídka vydá za milion řetězáků. Dalším problémem jsou bleskovky a soutěže typu SONB. V3echno je to zmanipulované a jediné, o co jde, je to, kdo napíše více reklam na cizí blogy. A k čemu to je? K ničemu. To vám teda povím.
Tak teda uvažujte a třeba vám tento článek něco dá. Možná ne, ale možná jo. Byla bych ráda, kdyby se mi povedlo otevřít blogařům oči a přesvědčit je, že kopírování opravdu nemá cenu a vlastnoručně psaný článek je to nejlepší, co může blog obsahovat. Ať už se jedná o povídku, obrázek vámi malovaný, grafiku, nebo názor, úvahu...
13. března 2009 v 23:13 | Ann
Ano, zase kopírování. Já vím, že s tím už jsem trapná, ale já bych vážně chtěla, aby blogaři nekopírovali... Říkáte si, jaká jsem naivka, ale kdybyste místo toho radši přestali kopírovat, bylo by to o moc lepší. To vám teda povím.
Tak jo, a proč s tím zase začínám? Možná proto, že jsem před chvilkou brouzdala po blozích na sblog.cz a co jsem nenašla? Samé popelnice... Tak proto bych byla ráda, kdybyste přestali kopírovat.
Protože když se na to tak podíváte, tak zjistíte, že cpát na blog pixelky není k ničemu dobrý. Ano, možná se vám ty pixelky líbí, to ale není důvod k tomu, abyste je ukradli autorovi a cpali je na blog. Netvrdím, že si jimi nemůžete dozdobit článek, ale také dvrdím, že mít článek obsahující jen pixelky je pěkná s prominutím píčovina.
A že vám to tak nepřipadá? Tak to si zajděte na psychyatrii.
A řetězáky. Další problémek, ale ten panuje spíše na sblog.cz. Věřte tomu, nebo ne, ale lidi tam jsou schopni dát za sebou na blog i padesát řetězáků. No je to normální? Já říkám, že ne. Protože stejně, odpovíte na to a za pár dní by vaše odpovědi byly stejně jiné...
Necpite na blog takový hovadiny a radši napište nějáký smysluplný článek na nějáké smysluplné téma... Bude to zajímavější a dokážete tím ostatním, že dokážete i něco napsat, ne jen kopírovat hovadiny.
Já vím, možná už zacházím moc daleko, když vás tady přirovnávám k debilům a myslíte si, že ten debil jsem já. Dobře, máte na to právo, ale zkuste se na to podívat z mého pohledu. Nebo aspoň z pohledu někoho, kdo taky dřív měl blog přecpaný takovýma kravinama.
A k těm debilům, ano, přirovnávám ty, co jen kopírujou k debilům a to proto, že už mě to kopírování vážně sere. A nedivte se tomu, protože vím, co čem mluvím.
A ano, pokud chcete, vynadejte mi, jak musíte mít na blogiskách Tokio Hotel, jinak vám tam nikdo nepřijde, pro mě za mě mi nadejte do těch nejhorších věcí, je mi to jedno. I přes to dál budu psát články na tohle téma a dál budu bojovat na normální blogy, kde se to nehemží takovýma pičovinama typu Tokio Hotel, celebrity, pixelky, řetězáky... Prostě budu bojovat za práva blogů, které nekopírují.
24. února 2009 v 14:04 | Ann
Jedna holčina mi svým komentářem dala námět na další názor. (Já se v tom dneska vyžívám...)
Ten názor se bude týkat bleskovek, soutěží atd... A hlavně toho, jak to vidím já.
Takže bleskovky... Dřív jsem do nich byla parádně zažraná, ale teď již ne. Ono je to totiž hlavně o tom, že si tam lidi dávají, že pro ně někde musíte hlásnout a to se mi nelíbí. Bylo by zajímavé, kdyby ty bleskovky byly vážně jako vědomostní. Tak jsem to dělala, když jsem ještě bleskovky dělávala. Mno, ale bleskovky, nebleskovky... Je toho všude plno. A popravdě, přiznám se, že ještě teď se občas příležitostně účastním. Ale to jsou náhody, jen, když náhodou na titulce blog.cz narazím na bleskovku, kde jsou rozumné otázky. A to je málokdy.
Jinak, není tomu dávno, co jsem s bleskovkama definitivně sekla. Je to opravdu chvíli.... Ale udělala jsem to a myslím, že je to dobře. Nepovažuju bleskovky za nic světoborného a to i přes to, že se jich účastním. (Dělám to z nudy)
Dále tu máme SONB a tak dále....
U toho bych chtěla říci, že jde především o to, kdo napíše nejvíce reklam s tím, jestli pro něj lidé hlásnou. J8 osobně takové reklamy neakceptuju (Neakceptuju žádné reklamy!) a ještě seřvu autora dané reklamy. Ať již to je reklama s tím, že se mám mrknout na jeho blog, zúčastnit se bleskovky, nebo mu někde hlásnout.
Já nechápu o co vám jde? Aspoň jednou by měla být uspořádaná soutěž, která by nešla zmanipulovat. Ale obávám se, že by to šlo jen tehdy, kdybyste prostě vypsali přihlášku a pak napsali až poté, co by byl konec soutěže a rozdané ceny, protože pak by hlasování bylo spoň trošku nestranné. Ale ani tehdy to nejde zaručit, obvzlášť, pokud jsou tací, co si blog, kam se přihlásili pravidelně sledují, což můj případ nikdy nebyl.
Mno, toš takhle to vidím já, tak doufám, že mě neukamenujete, až tohle přečtete, protože jestli se nepletu, tak jsem svoje bydliště myslím prozradila a pokud ne, obávám se, že jsou lidé, co mě prostě znají...
24. února 2009 v 13:39 | Ann
Tak jo, napsala jsem jeden takový názor. Týká se to sice sblog.cz, ale myslím si, že by se to jistě dalo aplikovat i na blog.cz. Názor týkající se sblog.cz si můžete přečíst zde:

Je to tam všechno napsané do několika ne zrovna krátkých odstavců. V tuhle chvíli je to druhý nejnovější článek.
Ale k věci. Zase se to asi trošku bude týkat kopírování, i když vím, že už to mám v několika článcích a že už s tím jsem možná trapná. Jenže mě to nedá. Strašně ráda bych zabránila tomu, aby se věčně kopírovalo. Já vím, že je to asi nesplnitelné, ale vemte si, že kdybysme se všichni snažili, nekopírovali, tak by se to možná mohlo aspoň hodně omezit.
Vemte si blogy, kde je to samý photshoot. Co vám to dá? Blog by měl být od toho, aby tam bylo něco z vás. Měli byste do toho blogu dát kousek ze sebe. Abyste se tam třeba za dvacet let náhodou vrátili a zjistili, jakým je pro vás váš starý dobrý blog milým překvapením. Jenže pokud tam teď naflákáte jen samý photoshooty a pixelky, co z toho máte? Zhola nic. Pak z toho budete mít dvojnásobný nic, protože si řeknete, že jste byli pitomý. Jasně, třeba si to neřeknete, ale berte to jako příklad.
Já osobně si myslím, že nemusíme mít na blozích samé celebrity. K čemu to je? Mě osobně třeba úplně parádně nudí, když na každým blogu vidím, jak ta a ta celebrita šla tam a tam a dělala to a to. K čemu vám to je? Jasně, jste do toho všichni zbláznění a tak dále... Ale to nadšení za pár let opadne a pokud i v té době budete na svém blogu, budete zbytečně mazat...
Já neříkám, že já nemám nějákou oblíbenou celebritu, nebo tak, ale spíš se řídím tím, jak dobře umí hrát. A taky tím, jaký je celkový film. Co mi tak přijde, tak v poslední době se ty dvanáctileté slečinky dívají jen na vzhled. Jasně, ne všechny, ale mnohdy je tohle vidět i u starších, než jsem já. Mi je 16 a říkám, že období, kdy jsem vybírala oblíbené herce podle vzhledu, mám již za sebou. Moc dlouho mi nevydrželo. Vyloženě oblíbenou celebritu nemám. A když, tak je to spisovatel a tam hledím hlavně na to, jak dobře píše.
Myslím, že pokud je někdo zažranej do celebrit a prostě ty photoshooty musí nutně mít, at se na ně podívá na ofic. stránkách a popř. si je uloží do počítače, ale myslím si, že když to má každej na blogu, je tím vážně jen zahlcenej net a je to zbytečné. Zamyslete se nad tím, proč máte blog a co tím chtěl básník říci. Zajímá mě váš názor.
Nyní přistoupíme k dalšímu bodu mého extra obsáhlého článku. A tím jsou pixelky. Co to vlastně je? Myslím, že původní účel byl obohacení textu a měly sloužit jako smajlíci. Ale jak slouží teď? Tak, že jsou třeba blogy,kde není nic jiného. I na takové jsem již narazila. Mno jo no, co se dá dělat. Ale zase, vážně si myslíte, že vám to k něčemu je, když máte na blogu tisíc článků s pixelkama? Já myslím, že ne.
Když si to dáváte jako doplnění textu, prosím, to výsledně vypadá ve většině případů dokonce pěkně a není to jen planý text, i když já popravdě preferuju ty plané textu, co nejsou obohacené pixelkama. Ale plané, jako prosté pixelek, ne prosté obsahu. Obsah textu je důležitý. Je důležité tím něco sdělit a já strašně doufám, že se mi to aspoň trošku v tomto článku podaří.
Takže, nikdy jsem moc nechápala, co lidé sledují tím, že cpou pixelky do článků jako čistě jenom ty pixelky. Myslím, že jediné, co se tím dá tak sledovat, je počet článků. Akorát si nejsem jistá, jestli se na tohle na blog.cz hraje. Myslím, že na tohle se hraje hlavně na sblog.cz Ale to neřešte. Lidi josu prostě blázni.
Takže vám doporučuju, zamyslete se nad tím, jestli jsou pixelky potřeba. Jestli je potřeba mít na blogu tuny článků zaplněných jen pitomýma pixelkama. Já si myslím, že to potřeba není. A pokud to na blog cpete jen proto, že nevíte, co na blog psát, pak vám radím: "Zrušte svůj blog. Pokdu nevíte, co tam dávat, je pro vás blog zbytečný."
Dále se chci ještě věnovat řetězákům.
Na začátek musím říci, že dřív, když jsem měla svůj první blog, strašně mě ty řetězy bavily. Ráda jsem je vyplňovala, ale později, když přišly na řadu jiné blogy a více zkušeností, zjistila jsem, že jsou vlastně zbytečné a že je to taky hlavně na to, aby měl člověk hodně článků. Mno, tak tak to je. Říkám vám: "Já a řetězáky - KONEC! Již je nemohu pomalu ani cejtit."
Nejvíce mi kupodivu nevadí řetězáky v článcích, ale řetězy v komentářích. Ty mě štvou hlavně proto, že vidíte, že máte nový koment, těšíte se, že konečně někdo normální, kdo se vyjádří k článku a ono houby s octem nakyselo - je to zas jen nějáký magor, který rozesílá divný řetězy.
Je to smutné, když všude vidíte tyhle věci a patříte k té menšině, co jim to leze krkem. Ale potíž je v tom, že na blogu je spousta těch "slečinek", které prostě baví na blog tyhle věci cpáti... A to jsem se nezmínila o růžové.... To je taky něco pro tyhle "slečinky."
Ale dost, pořád si jen stěžuju a skutek utek, že? Tak abych vás opravila, skutek neutek. Já jsem taky dělala takové kraviny, o kterých tady píšu, že je nesnáším. A v tom je zakopaný pes. Nesnáším je právě proto, že s tím mám zkušenost. A že vám to zní divně? Už to tak bude, ale tohle tím prostě chtěl básník říci. (Ten básník jsem já)
Hele, gratuluju všem, co jste vydrželi až do konce a vy, co jste vydrželi, vyjádřete se k tomuto prosím. Doplnila bych to obrázkem, ale to by to potom bylo ještě o kilometr delší... :)
23. února 2009 v 19:40 | Ann
Asi si o mě budete myslet, že jsem se zbláznila, a možná budete mít pravdu, ale nedá se svítit. Již delší dobu jsem cvok do havranů, krkavců, vran... No prostě do všech krkavcovitých ptáků. Zní to divně, ale vyzařuje z nich něco tajemného. A tohle taky bude znít divně, ale právě havrani a krkavci mě nemálo inspirují k psaní jednoho příběhu. Ten příběh nemám nikde zveřejněný, ale dočkáte se. Já si prostě nemůžu pomoct. Krkavci... Vrány... Četla jsem příběh o ptácích a byli tam řazeni na tu špatnou stranu. Ještě s kavkama. Já si nemůžu pomoci, ale z krkavců a dalších na mě dýchá nadpřirozeno... Nevím, cím to je, ale i když bych byla schopna je v příběhu postavit na tu špatnou stranu, asi bych to neudělala. Stejné je to s netopýry, jen s tím rozdílem, že ty občas použiju jako ty špatné, ale u nich to tak jen vypadá, oni vlastně nic špatného nedělají.
S vránama je to prostě jiné... Ty bych spíš i přes to, že v mnohých příbězích jsou jako ti špatní, jako předzvěst zla, nedokážu je popsat jako ty špatné. Možná to je ale tím, že moje příběhy jsou většinou tak temné, že to je v podstatě jedno. Ale myslím, že i kdyby tak temné nebyly, že krkavci a vrány budou u mě vždy na té správné straně.
Možná mě někteří po přečtení tohoto článku budou mít za blázna, budiž. Někteří tento článek možná ani nepochopí, i to chápu, ale prosím vás, nesnažte se mě za to kritizovat, že tady píšu "nesmysly" já to takhle vidím a ráda si přečtu vaše názory na krkavcovité. Na závěr, nedýchá na vás z tohoto obrázku opravdu něco tajemného?
22. února 2009 v 16:17 | Ann
- V březnu 2007 vznil můj první blog. Byl na adrese seraf.blog.cz kde je teď nějáký jiný blog. Tenhle blog mi vydržel zhruba rok. Měla jsem tam takovou všehochuť, ale čím déle sem ho měla, tím méně kopírovaných věcí tam bylo. Měla jsem tam tak něják od všecho trochu, ale hlavně, díky blogu jsem se dostala k psaní povídek. Moje úplně první byla první kapitola dívky-vlk. Další povídka byla Laura, ale ta už neexistuje. Je mi líto.
- V létě roku 2008 tento blog lehl popelem. Vznil blog serafka.sblog.cz a serafka007.sblog.cz ale ani tyto blogy mi dlouho nevydržely. Dobře, uznávám, na serafka007.sblog.cz mám ještě teď své povídky, ale vůbec to tam neaktualizuju. Tento blog je moje původní literární dílna.
- Následně vznikl blog serafka.blog.cz který ještě stále existuje, ale je tam mrtvo. Již dokonce ani nevím heslo na přihlášení. Pokud by byl někdo, kdo by tuhle doménu chtěl, napište a já blog zruším. Stejně je tam mrtvo.
- Dále jsem pak měla blog s dračákem a ten také nevydržel. Býval by vydržel, ale nebyl čas.
- Někdy v době, kdy serafka.blog.cz existoval asi tři měsíce, jsem založila tento blog. A s tímto blogem přišlo mnoho velkých změň. Došla jsem k radikálnímu rozhodnutí, že moje přezdívka nebude již nadále serafka, ale bude to Ann Elfwind. V té době lehnul dračák popelem a také blogy, které mám na různých jiných servrech, jako že jsem zkoušela, také lehly popelem.
- Tento blog jsem dále rozvíjela a měsíc po jeho založení jsem zhotovila na blog.cz také literární dílnu, která také doteď funguje, i když tam již dlouho nic nepřibylo. Nejsou nápady, ale nebojte, na ann-dilna.blog.cz by v brzké době měl přibýt další díl Vyhraj, nebo zemři. Mám ho rozepsaný.
- Mno, tak taková je historie mého blogování. Nevím, co ještě napsat... Snad ještě to, že první blog byl založen z důvodu, že jsem chtěla poznávat nové věci. Teď je to z toho důvodu, že chci, aby lidi poznali, jaká jsem a aby znali moje názory na svět okolo nás a také na jiné věci.
22. února 2009 v 16:01 | Ann
Zjišťuju takovou věc. A to, že na blogu je to spíše tak, že blogují jedenáctileté holčičky. Popravdě, pak se není čemu divit, že jsou na blozích samé zkopírované věci a celebrity a růžová. Já neříkám, že je to tak na všech, ale na větší části ano. Proto vždy jásám, když narazím na nějáký alespoň trochu normální blog, který dělá rozumný člověk. Já neříkám, že jsem taková nebyla. Byla, taky jsem kopírovala, ale co se musím pochválit, na mém blogu bylo vždy minimum růžové. A i když jsem začínala, snažila jsem se psát svoje věci.
Ale dneska, najedete si na hlavní stránku blog.cz a co tam je? Skoro samé obrázky celebrit. Samé photoshooty a životopisy, že já z toho už málem dostávám infarkt. Protože vemte si: Na titulce blog.cz je deset nejnovějších článků a jen jeden z toho občas dva, stojí za zhlédnutí. Mno jo no, už to tak bude.
Já jsem s blogem začínala ve čtrnácti. Měla jsem tam nějáké zkopírované články a hlavně zkopírované obrázky. To připouštím. Ale, blog mi vydržel rok a zrušila jesm ho. Pak jsem nějákou dobu experimentovala s různýma serverama, až jsem se zase dostala na blog.cz. A taky jsem tu již zůstala. Měla jsem spousty blogů, ale na konci roku 2008, někdy začátek školy, jsem založila tento blog a sem píšu pouze vlastní články. Žádný není zkopírovaný. Uznávám, na doplnění článku používám obrázky, které nejsou moje a klidně bych uvedla i zdroj, problém je ale v tom, že ty obrázky jsou z mého počítače, kam je náhdně ukládám, takže ten zdroj již neívm..
Myslím si, že blog by měl něco vypovídat o majiteli, majitelce. A podle mě také vypovídá a to i v případech, kdy tam jsou téměř samé zkopírované věci. Myslím si, že podle toho, jakým stylem píšete, co na blog dáváte, podle toho se dá poznat charakter vlastníka. Blog, kde je samá všehochuť vypovídá o tom, že majitel vlastně neví, co tam dávat. Blog o musice vypovídá, že majitel má rád hudbu. Blog, kde josu samé photoshooty vypovídá většinou o tom, že majitel je blázen do celebrit a že se k nim přirovnává, také to ale může znamenat, že majitel je prostě neschopný vyplodit něco ze své vlastní hlavy, ale jelikož blog mermomocí chce, prostě kopíruje věci, co si každý normální člověk může najít na oficiálních stránkách.
Blog, kde je to samá růžová a samá pixelka vypovídá o tom, že majitel, majitelka, spíše v tomto případě, je ještě příliš mladá na to, aby byla schopná blog pořádně vést. ale ani toto nemusí být pravidlem. Mám trináctiletou kámošku, která má super blog. Má tam spousty svých článků a skoro nic zkopírovanýho.
Dále, pak jsou blogy, které mají hodně vlastní tvorby, autor se nerozpakuje do světa vykřčet svoje názory a připomínky, vystavit svá díla. Myslím, že já se do téhle kategorie řadím. Je mi 16 a s blogováním jsem začala v 14. Změnilo se toho od té doby hodně, ale jedno se změnilo určitě k lepšímu. Začla jsem psát povídky a to jsem začla až tehdy, co jsem měla blog. Mno, tak takhle to je. :)
Napište mi, jaký na tohle máte názor vy a jak to vidíte vy a kam byste se zařadili?
21. února 2009 v 11:20 | Ann
Tak jo, těšte se, bude to jeden z těch neobjektivních subjektivních názorů.
Tak tedy:
Karel Hynek Mácha... Básník, který napsal známou baladu, nebo co to je, Máj. Přiznám se, že jsem faktycky nečetla větší krávovinu... Již po prvních pár verších jsem absolutně nevěděla o co jde a to mě hrozně štvalo... Ale dobře, nejdřív jsem si říkala, že se to třeba vyjasní. Leda houby... Například jsem z toho vůbec nepochopila, že Jarmila se zabije... A přitom to tak údajně je. Dočetla jsem se to ve dvou různých obsazích, co jsem na netu našla.
Mno, samozřejmě jsem to po prvním intermezzu vzdala. A ještě musím říct, že to první intermezzo bylo z toho tak nejlepší...
Nevím, kdo jste četli máj, prosím vyjádřete se. Já tvrdím, že mu nikdy neměli dovolit, jako Máchovi, aby takovou kravinu napsal. Ale je to čistě jen můj názor. Takže je jasné, že jsou lidé, kterým se to líbit nebude, ale co nadělám.
Teda, buďme přesní: toto je názor mě a mojí mamky. Ta se mnou souhlasí. Toš takhle to je a takhle to zůstane. Já svůj názor na tohoto divného chlapa nezměním a nezměním ho ani na Máj.
13. února 2009 v 22:55 | Ann
Tak jo, rozhodla jsem se, že se trošku rozepíšu o svém názoru na barvu růžovou. Vyloženě v lásce jsem ji neměla nikdy, ale když jsem byla malá, tak mi jakože nevadila, protože jsem ji nevídala jako všude a tak... Prostě, já když byla malá, tak převládala zelená a modrá a takýto barvy.
Myslím si, že dělat všecko v růžové je celkem nový "módní" trend. A popravdě, nemohu říct, že by se mi to líbilo. Není to můj šálek kávy. Dobrá, myslím, že když je růžová v hodně malém množství, jako třeba písmo na tmavém pozadí, jak to mám já, tak to snesu a to potom vypadá celkem hezky, ale mnozí z vás jistě znají ty blogy, kde je nic, než samá růžová...
Za sebe musím říci, že mě z toho vždy šíleně bolí oči. Nevím jak vás, ale mě teda jo.
Znám jeden blog, který je v podstatě celičký růžový. Jasně, není jediný, ale momentálně mě prostě nenapadl žádný, na který bych i přes tuto hroznou barvu páchla více, než jednou za život... Ten blog je nějáké Dominiky z Ostravy a já tam lezu jen proto, že mě baví číst si v komentářích, jak se tam hádají fanoušci a antifanoušci tý děvčice.
Četla jsem jeden její názor a musím říci, že se mi to něják nezdá. Ale o tom mluvit nechci.
Chci poukázat na to, že ta holka o sobě pořád říká, že je rozumná, chytrá a tak dále, ale myslím, že budu mít pravdu určitě alespoň z části, když řeknu, že se hodně přetvařuje. Nepřijde mi prostě, že to, co tam má napsaný je od srdce a že je to přirozené...
A dále, někde jsem četla, že růžová kazí ve velké míře mozek...
Určitě jste viděli ty dětské pokojíčky, které jsou celé sladěné do růžové... Troufám si tvrdit, že když dítě vyrůstá na růžové, tak do ní bude fanatyk i pozdějc. A jelikož si nemyslím, že by růžovou měli v lásce kluci, tak si také myslím, že ta růžová prohlubuje propast porozumění mezi odlišným pohlavím.
Tohle je jen můj názor, ale já říkám, že by se růžová měla povolovat jen v malé míře... Asi je to nerealizovatelné, ale myslím si, že by to možná některým věcem prospělo...
Každopádně, komu se tento názor nelíbí, sdílet ho se mnou nemusí.... Je to jen můj názor a nikomu ho nevnucuju... Jen ho prostě potřebuju napsat. A komu se to nelíbí, nelozte na můj blog. Internet je prostor, kde se člověk může vyjádřit o svých názorech a to já právě dělám...
3. února 2009 v 13:36 | Ann
Takže, je to celé zložené na základě toho, že si myslím, že v dnešní době už nikdo na kompu nemá rozlišení 800 na 600 a že maj všeci vyžší.
Good:
- Mít šířku stránky mezi 800 a 900px
- Nepsat o věcech, co se daj najít na ofic stránkách (Je to ztráta času)
- Dávat na blog svoje výtvory
- Dávat na log například fotky, co nafotíš (Pokud máš možnost)
- Psát vlastní články
- Nekopírovat
- Nezahlcovat blog celebritama (Sem tam něco klidně, ale ne samý photoshooty, stačí pár informací a pár obrázků)
- Mít deign pěkně sladěný
- Mít viditelné a dost velké písmo
Bad:
- Mít moc uzkou stránku
- Mít stránku přes celý monitor
- Mít blikací pozadí
- Zahlcovat blog celebritama, atd...
- Moc malé písmo
- Mít na blogu samé zkopíované články
- Nemít tam absolutně nic ze své hlavy
Je to ale jen můj názor. A je to celý an základě jednoho článku, ke je něco podobnýho, našla jsem ho na jednom blogu a napsala to podle sebe, tak se majitelce omlouvám, jestli jí vadí, že jsem něco takovýho taky napsala. Ale myslím, že to nemáme stejně. Řekla bych, že se to moje totiž dost liší. Mno, tak vám to někomu třeba pomůže...